“Mila paní Evo,
Nejenom Váš životní příběh mne velmi zaujal, ale Vy sama, Vaše víra, postavení k životu a lidem. Bohužel zřídka se setkáme s lidmi, kteří tak cítí a myslí. Přemýšlím o tom, co jste mi povídala o Vašich dvou klinických smrtí. Prosím nezlobte se na mne, když Vám sdělím můj názor, ale takto to cítím já. Vaše obrazy se mi velmi líbí, dokážete v nich vystihnout pocity člověka. Bylo Vám dáno, já si myslím, že je to dar, vidět a cítit naší duši, když opustí naši tělesnou schránku. Bylo Vám dáno daru nahlédnout do světa, který se nám otevře po naší smrti. Myslím si, že jste tyto situace prožila proto, aby jste to mohla dát do svých obrazů, a to vše co jste prožila. Trápení, bolest, zklamaní, zoufalství, víru, sílu, odhodlání, lásku a svět, kde se všichni jednou opět shledáme. Říkala jste, že jste zapomněla cizí řeči, které jste se naučila, ale co jste nezapomněla je řeč srdce. Malujte srdcem, vše co jste prožila. Ještě jsem zapomněla na jeden dar, a to je že umíte krásně malovat. Velmi mne těší, že jsem Vás mohla poznat. Děkuji za Vaše pozvání, ráda Vás navštívím až přijedu do Krumlova a to samé platí i pro Vás. Jste u mne vítána i s Vašim manželem, který o Vás tak krásně píše.”
Nejenom Váš životní příběh mne velmi zaujal, ale Vy sama, Vaše víra, postavení k životu a lidem. Bohužel zřídka se setkáme s lidmi, kteří tak cítí a myslí. Přemýšlím o tom, co jste mi povídala o Vašich dvou klinických smrtí. Prosím nezlobte se na mne, když Vám sdělím můj názor, ale takto to cítím já. Vaše obrazy se mi velmi líbí, dokážete v nich vystihnout pocity člověka. Bylo Vám dáno, já si myslím, že je to dar, vidět a cítit naší duši, když opustí naši tělesnou schránku. Bylo Vám dáno daru nahlédnout do světa, který se nám otevře po naší smrti. Myslím si, že jste tyto situace prožila proto, aby jste to mohla dát do svých obrazů, a to vše co jste prožila. Trápení, bolest, zklamaní, zoufalství, víru, sílu, odhodlání, lásku a svět, kde se všichni jednou opět shledáme. Říkala jste, že jste zapomněla cizí řeči, které jste se naučila, ale co jste nezapomněla je řeč srdce. Malujte srdcem, vše co jste prožila. Ještě jsem zapomněla na jeden dar, a to je že umíte krásně malovat. Velmi mne těší, že jsem Vás mohla poznat. Děkuji za Vaše pozvání, ráda Vás navštívím až přijedu do Krumlova a to samé platí i pro Vás. Jste u mne vítána i s Vašim manželem, který o Vás tak krásně píše.”
